Náhodičky

31. března 2018 v 13:52 | Victoria
Lidi jsou podle Boha dokonalá stvoření, určená jemu pro zábavu.
Podle Darwina jsou produkty přirozeného výběru.
Podle cyniků jsou tu omylem.
Podle mě, jsme malicherná stvoření.
Takže pravda je někde uprostřed...
Velká množina lidí věří, že tu nejsme náhodou, že máme nějaký důvod tu být, žít... Podle mne je to blbost...Kdo by stvořil něco tak hloupého jako je člověk, který podléhá svým citům, jedná podle svého úsudku, je možné ho ovlivnit? Proč rovnou někdo nepřeskočil naši část a nestvořil něco víc...? Organické roboty, abych tak řekla.
Lidé hodně často spoléhají na štěstí, které se někdy dostaví, někdy zase ne....
Viděla jsem mnohokrát, jak si taková náhoda zrovna vibírala svoje ale... někdy lhali, někdy se bránili...někdy byli apatičtí. Před pár dny jsem jednoho potkala. Do ruky se mu dostala náhoda, prakticky vysvobození, ale on ji odstrčil, nepřijal pomoct. Dlouho jsem nechápala proč. Přemýšlela jsem nad ním několik dní. Docházelo mi to velmi velmi pomalu, přiznávám. Vždycky jsem si myslela, že jsem chytrá. Ale jsem taky ješitná, ateistická, realistická, pesimistická a někdy se snažím zadupat svoje emoce a pohnutky, abych tak došla k racionálním výsledkům, že někdy přehlédnu to správné zakončení, měním správnou emoci za špatnou. Ale ten člověk byl jiný. Můj opak, abych pravdu řekla. Věří v Boha, je pokorný a neshromažďuje nepodstatné. Můj první úsudek byl, že ho zmámila jeho víra, ale hned jsem se cítila za tu myšlenku tak strašně špinavá, necitlivá. Myslím, že bych sama nikdy nebyla schopná na to přijít, tak jsem se ho zeptala. A jeho odpověď byla jedna z nejčistčích věcí jakou jsem kdy slyšela. Řekl, že by nikdy nepřijal pomocnou ruku, kterou si nezasloužil nebo nijak nepřispěl k jejímu objevení.
Jako první mě napadlo, že je to ješitný blázen a taky jsem mu to řekla.
Ale dva dny na to, kdy se mi to pořád omýlalo v hlavě, jsem se zkusila na to podívat z jiného úhlu.
Přijala bych já někdy pomocnou ruku, která by se jen tak z čista jasna vynořila? Rozhodně ne. Myslím, že bych byla uražená nebo to považovala za almužnu. Takže tady to vidíte...
Jsme malicherná stvoření, ješitná.
Jsme nedokončení....
Jsme zatím, nebo snad, ještě v mezifázi vývoje.
Protože jestli se někdy v budoucnu díky naší evoluci zbavíme naší pýchy, budeme k dokonalosti hned o kus blíže.
Victoria
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama