Vítěz

29. ledna 2018 v 14:36 | Victoria
Naděje?
Přeceňované slovo.
Už jenom prach.
Každý si myslí, že ji objevil. "Že mu zazářilo světýlko v dálce." Popsal už ale někdy ten pravý zdroj naděje?
Jsou to vítěztví. Malá nebo velká, je to jedno. Každé vítěztví nás posune dál, stejně jako prohra. Ale vítěztví, výhra, ta nám dodá něco navíc. To, co pohání úsměv a zapaluje ohníčky v očích. Sebedůvěru. Motor naší podstaty. Jsme lidé a jsme zkažení. A to nás mezi sebou přitahuje. Jsme posedlí tím, co není na světle a ostatním se to nehnusí. Je to úplně stejné jako když si zajdete do kina na Padesát odstínů šedi se slunečními brýlemi, ale přitom si to užijete mnohem víc, než obyčejně. Protože vás opájí ten pocit hříšnosti, pocit něčeho aspoň na chvíli výjimečného. Něco, co by ostatní odmítli a zavrhli. Adrenalin.

Takže naděje není pocit, ale jenom shrnutí všech ostatních pocitů. Radosti, touhy, opojnosti volnosti, pokušení z porušení pravidel a zboření měřítek. Je to takový výhodný balíček od pomyslného McDonalda. Naděje je mix, který může zavést kamkoliv. Sebevědomí často vede nikam, radost chvíli vydrží a opojení máme v mysli napořád, ale dohromady v naději nás to posune. Tak si pro tenhle balíček chodíme často jak pro drogu.

Victoria
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 29. ledna 2018 v 14:53 | Reagovat

pěkně pojatý :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama