Prosinec 2017

Vděčnost nestačí

23. prosince 2017 v 16:43 | Victoria
Někdy nevíme, co říct.
Někdy se dostaneme do situace, ve které si slušnost žádá, abychom něco řekli.
A potom příjde ta chvíle, kdy naše rty opustí, pro mne ta nejodpornější věta, jaká podle mě existuje - Je mi to líto.
Tahle věta je jenom jako náplast. Za pár dní se sloupne sama nebo ji bolestně strhneme. Mnoho lidí ji používá, protože člověka, kterému to říkají, neznají natolik dobře, aby mohli odpovědět něco lepšího.

Ale jednou dvakrát do roka se stává, aspoň tedy mě ano, že se s daným člověkem něco stane a tahle věta zmizí. Splyne s vaším srdcem a myslí stejně. I byť třeba jenom na pár sekund, vždycky vás to dostane. Možná je tohle strašný klišé, ale mě se to stává vždycky o vánocích. Může to být kdokoliv. Moje nejlepší kamarádka, máma nebo úplně obyčejnej cizí kluk, moje princezna nebo oblíbenej herec, ale vždycky se to stane.

Čas, kdy se všechno zpomalí a vy se cítíte šťastní. Jako nádech po vynoření se z vody. Protože to je vlastně účel svátků. Abyste byli šťastní s těmi, které milujete a zbožňujete. Mě tohle jediné udělá totiž šťastnou. Takže buďte se svými milovanými, abyste byli šťastní. To je to nejhezčí, co znám.

Když je objímám, tak to není kvůli tomu, že je to nádherná chvíle ( i když je to taky trošku z toho důvodu ), ale proto, že jim tím chci říct, jak moc je obdivuji a mám ráda. Protože ne jentak někdo se objímá. Dělají to jenom lidé plní lásky.

Victoria